Historie obce

Původ jména Boháňka
Dle pověstí jest několik námětu, které nám podávají vznik jména „Boháňka".
V dávných dobách celá obec byla obklopena lesy, z nichž zachovaly se lesy na straně severní. Původně prý vesnice stávala asi tam, kde dnes je samota „Maňovice" nebo na sever. Svahu od silnice „Boháňka - Maňovice". Obyvatelé vesnice této prý vymřeli morem až na jednoho, jenž prý si nové obydlí vyvolil už ne v údolí, nýbrž na návrší. Poněvadž prý si chaloupku vystavěl ze slabých lesních stromů, oháněk zvaných, přezdíváno prý mu obecně „Voháňka" a obec později zde vzniklá, také prý tímto jménem nazývána jest.
Ve starých listinách a památkách nám zachovalých činí se též zmínka o „Boháňově Lhotě" nebo o „Boháňově Hoře".

V zakládacích listinách kostela Vřešťovského se dočítáme:
Panství Vřešťovské ujali se po Luchandě či Luchně z rodu Pánů z Vřešťova, která žila v roce 1360 - 1370 ve Vřešťově tři synové: Albert - Aleš I., Aleš II. A Beneš. Nejstarší z nich, který se r. 1355 pánem na Vřešťově připomíná, zemřel r. 1378; bratr jeho Aleš držel potom Vřešťov až do r. 1378 nedílně s Benešem. R. 1378 dne 24. prosince založili oba bratři nový oltář sv. Kateřiny v kostele Vřešťovském, jejž nadali platy v Maňovicích a Boháňově Lhotě 3 kopy grošů, aby oltářník za duše bratra Aleše a jeho manželky Kačky mše sv. sloužil.
Zde děje se tedy zmínka o „Boháňově Lhotě"; tehdy museli asi obyvatelé robotovati na panství Vřešťovském a jak nám dějiny dosvědčují vznikaly kolem panství a tvrzí Lhoty.
Správnější a nejpravdivější bude název obce „Boháňka" z tohoto důvodu.

Pohanští naši předkové přinášeli bohům oběti a modly stavěli na horách a návrších. Místo, kde se obec nalézá jest v okolí nejvyšší a proto se zdá, že asi v dávných dobách pohanských byl tu les, který byl zasvěcen bohům: odtud název Boháňka.

Starobylý kříž
O tom také svědectví podává starobylý kamenný kříž, stojící na rozcestí blíže školní budovy. Tvar kříže je kříž Cyrillo - Metodějský na kterém lze na přední straně rozeznati letopočet 830; na zadní straně lze rozeznati nějaký biblický obraz. Původně panovala domněnka, že pod křížem nachází se nějaký poklad nebo spis, který by snad podal bližší vysvětlení.
Proto byl také z návodu faráře VelkoJeřického P. J. Víta vyzdvižen, leč ničeho nebylo nalezeno. Domníváme se proto, že snad kříž ten co znamení křesťanské postaven byl na místě nějaké modly, jelikož jest známo, že rozšiřovatelé víry Kristovy, na místech dříve bohům zasvěcených, znamení křesťanská, zvláště kříže stavěli, aby lid znenáhla ku víře Kristově přivedli.
Nelze ovšem nic určitého tvrditi; letopočet na kříži vyrytý 1. 830 nás může od toho mínění odvrátiti. Slovanští apoštolové Konstantin a Metoděj přišli teprve na Moravu r. 863 - a o několik let později odebral se Metoděj do Čech.

Skála

Skála je malá vesnice ležící  na okraji východní části Chlumského vrchu nedaleko Velkého Vřešťova a Hořic v Podkrkonoší. Je součástí obce Boháňka. Název je odvozen podle velkého množství pískovcových lomů, kolem kterých začala postupem času vyrůstat vesnička budovaná kameníky z okolí; ti se tu později usadili.

V okolí obce byl donedávna těžen velmi kvalitní a pevný pískovec světlé barvy, „Bílý pískovec“, který byl po desetiletí vyhledávaným materiálem kameníků ze širokého okolí. Tento pískovec byl pro své výjimečné vlastnosti používán při stavbě významných staveb, mezi které patří například Bílá věž či zaniklá Pražská brána v Hradci Králové, dále k opravám některých pražských historických staveb a v neposlední řadě k umělecko-sochařské figurální činnosti.

CHLOUMEK

Kronika obce Chloumek od roku 1883 do roku 1937.

Kroniku zpracovala v roce 2012 paní Dršatová Jitka. 

ODKAZ NA INFORMACE K ZAKPOUPENÍ KNIHY ZDE

LETECKÁ KATASTROFA 1936